O knize: 2001 / Korespondence dvou velkých německých filozofů 20. století. - přátelé a později političtí nepřátelé, tvůrci existencialismu. JASPERS, KARL (Jaspers, Karl) (1883–1969), německý filozof, představitel existencialismu. Narodil se 23. února 1883 v Oldenburgu (Německo), studoval práva na univerzitách v Heidelbergu a Mnichově, medicínu na univerzitách v Berlíně, Göttingenu a Heidelbergu. V roce 1909 získal právo vykonávat lékařskou praxi. V letech 1909–1915 působil jako asistent lékaře na univerzitní psychiatrické klinice. V roce 1916 byl jmenován asistentem psychologie, v roce 1920 asistentem filozofie a v roce 1921 profesorem filozofie na univerzitě v Heidelbergu. Sňatek s židovskou ženou v roce 1910 a politické přesvědčení vedly k tomu, že byl za národních socialistů v roce 1933 zbaven všech administrativních povinností a v roce 1937 z pedagogické činnosti. V roce 1938 bylo zakázáno vydávání filozofových děl. Jaspers zůstal v Heidelbergu a věnoval hodně času studiu Bible. Po válce (1945) byl znovu přijat a na univerzitě otevřeně vyjadřoval své názory na témata jako vina Němců a hrozba jaderné války. Známé jsou rozhlasové projevy na politická témata, ale i na témata filozofická. Pokusil se uskutečnit myšlenku denacifikace univerzit. V roce 1949 se stal profesorem filozofie na univerzitě v Basileji (Švýcarsko), v roce 1961 opustil pedagogickou činnost a věnoval se vědě a žurnalistice. Jaspers zemřel v Basileji 26. února 1969. Martin Heidegger měl na Jasperse velký vliv, ale teoretické rozdíly mezi filozofy byly aktualizovány jejich politickým zlomem spojeným s Heideggerovými sympatiemi k nacistům. Jaspers se cítil osobně uražen, protože byl ženatý s židovskou ženou. Ať je to jakkoli, byli to Heidegger a Jaspers, kteří vstoupili do dějin filozofie jako zakladatelé existencialismu v Německu, ačkoliv sám Heidegger svou příslušnost k tomuto hnutí popíral a Jaspers po roce 1933 tvrdil, že s Heideggerem nemá nic společného..